Více než rok války perspektivou ekonomiky a finančních trhů
Je to již přes rok, co vypukla nečekaná ruská invaze na Ukrajinu. Tato událost převrátila vzhůru nohama nejen naše životy, ale i svět financí. V jeho rámci ovlivnila prakticky vše, od vývoje úrokových sazeb přes ceny nemovitostí až po v poslední době tak často skloňovanou inflaci.
Patrně nejvýraznější vliv na životy běžných Čechů měl právě nečekaně dramatický inflační vývoj. Spotřebitelské ceny měly našlápnuto k růstu vlivem silných post covidových poptávkových tlaků a slabé nabídky již před zahájením války, když v lednu 2022 rostly ceny přibližně 10% meziročním tempem. Vlivem ruské invaze a souvisejícího raketového růstu energií, potravin a dalších položek však začala inflace rychle šplhat až k úrovním okolo 18 % meziročně v průběhu třetího čtvrtletí. Tedy na nejvyšší hodnoty za posledních 30 let!
Propad kupní síly a růst sazeb uvrhnul ekonomiku do recese
To přineslo výrazný pokles kupní síly Čechů, neboť jednociferný nárůst mezd byl na hony vzdálen inflačnímu tempu. Není se tak čemu divit, že od poloviny loňského roku tuzemská ekonomika propadla do mírné recese, kterou má z velké části na svědomí výrazný pokles reálných maloobchodních tržeb. Lidé jsou zkrátka nuceni tlumit své výdaje a šetřit. Navíc ti, kteří mohou, si vzhledem k ekonomickým nejistotám navyšují svůj finanční polštář. Pozitivní alespoň je, že inflační vrchol je již za námi a tlaky na růst cen začínají vyprchávat.
Na vysokou inflaci musela pochopitelně reagovat i ČNB. Zatímco začátkem roku 2022 byla klíčová 2T repo sazba na „pouhých“ 3,75 %, již v červnu se dostala na úroveň 7 %, kde se drží dodnes. To ovlivnilo velkou část finančního světa, neboť úroky jsou pro ekonomiku a finanční trh naprosto stěžejním faktorem. Jejich zvýšení přináší méně úvěrů a tím pádem nižší růst peněžní zásoby, posiluje ochotu k úsporám a snižuje motivaci investovat. Zkrátka vyšší úroky přinášejí ekonomický útlum, což je však jedinou osvědčenou cestou ke zkrocení inflace. Česká ekonomika si naštěstí díky velmi silnému trhu práce může určité zpomalení dovolit.
Klesající ceny aktiv znamenají investiční příležitost
Zároveň vysoké úrokové sazby přinášejí tlak na pokles cen aktiv, k čemuž naprosto ukázkově došlo. Stačí se podívat na ceny rezidenčních nemovitostí na sekundárním trhu, které dosáhly svého vrcholu právě na jaře 2022. Od té doby nabraly vlivem tíhy vysokých úrokových sazeb sestupnou tendenci, která trvá prakticky dodnes. Výrazné ochlazení je pochopitelně vidět i v segmentu komerčních realit. Světlou výjimkou jsou obecně rezidenční novostavby, které si díky vysokým produkčním nákladům a notorické nedostatkovosti svou cenu drží.
Poklesu se nevyhnula ani další aktiva, když si výprodejem prošly dluhopisy, majetkové cenné papíry i spekulativní záležitosti jako kryptoměny. Požadavky investorů na vyšší výnos zkrátka tlačí ceny níže, což na druhou stranu přináší příležitosti. Očekávané výnosy aktiv do budoucna bezesporu vzrostly. Vždyť bezrizikové české státní dluhopisy nabízí výnos do splatnosti okolo 5 % ročně, přičemž na atraktivnějších úrovních jsou oceněny i akciové trhy.
Pokud tak nastane očekávaný scénář rychlého zkrocení inflace v průběhu příštího roku a snižování úrokových sazeb, investoři se mohou těšit na velmi zajímavé reálné zhodnocení.Výrazně vyšší výnosy než před zahájením ruské invaze nabízejí i depozitní produkty jako spořící účty či termínované vklady, nechat v dnešní době peníze zahálet je tak velkou chybou.
Cesta k vlastnímu bydlení se vzdálila
Naopak zájemci o vlastní bydlení jsou na tom hůře než před rokem, alespoň pokud chtějí nákup financovat hypotékou. Zatímco v lednu roku 2022 se průměrná úroková sazba pohybovala okolo 4,1 %, dnes se nacházíme na 6,3 %. I pokud vezmeme v úvahu předpoklad, že kupující je schopen pořídit danou nemovitost o 15 % levněji, měsíční splátka 30leté hypotéky vzrostla o přibližně 9 %. Navíc je potřeba zohlednit i vyšší náklady na provoz nemovitosti jako jsou energie či výdaje na opravy a rekonstrukce.
Není se tak čemu divit, že řada kupujících spíše vyčkává na případný další pokles cen či mnohými vysněný propadúrokových sazeb. Pomyslné eso v rukávu však mají ti, kteří chtějí nakupovat za hotovost. Díky slabé poptávce a vyšší nabídce existuje prostor k výběru a vyjednání zajímavých slev. Zároveň zatímco reálné ceny nemovitostí vlivem vysoké inflace výrazně poklesly, nájemní výnosy vzrostly, což obecně zatraktivňuje realitní investice.
Překvapivě silná koruna a astronomické vládní deficity
Poměrně zajímavým vývojem si vzhledem k probíhajícímu konfliktu prošla česká koruna. Z úrovní okolo 24,7 EUR/CZK na začátku roku 2022 sice bezprostředně po ruské invazi výrazně oslabila, následně však nabrala růstový trend a vůči euru postupně zpevnila na nejsilnější úrovně za posledních 15 let. Pevnější než v lednu 2022 je dokonce i vůči americkému dolaru. Vítr do plachet koruně přináší kombinace několika faktorů, ať už jde o relativně vysoké domácí úrokové sazby, ochotu ČNB bránit korunu před výraznějším oslabením devizovými intervencemi či vysoký zájem českých firem o eurové úvěry, které následně konvertují do domácí měny.
Co se však bohužel nezměnilo jsou pokračující enormní deficity státního rozpočtu. Premiér Fiala jako by se inspiroval svým předchůdcem a úplně zanevřel na své pravicové kořeny, když schodek za první kvartál letošního roku ve výši 166 mld. CZK je nejhorším výsledkem v historii. I to je jedním z důvodů, proč měnová zásoba M2 v ČR nepřetržitě roste, zatímco v eurozóně či USA klesá, což v překladu znamená, že korun je v oběhu čím dál více. Návrat zpět k 2% inflačnímu cíli tak v Česku nebude tak snadný, jak si ČNB kreslí v rámci své prognózy.
Česká ekonomika obstála se ctí
Navzdory přetrvávajícímu konfliktu na Ukrajině se nejčernější scénáře pro českou ekonomiku nenaplnily. Energetickou krizi se podařilo zvládnout, když burzovní ceny elektřiny a plynu v posledních měsících setrvale klesají. Nenaplnily se ani prognózy na výrazné oslabení koruny, která je naopak až překvapivě pevná. Zásadní oporou je nízká nezaměstnanost, jejíž výrazný růst naštěstí nehrozí.
Stěžejním problémem tak zůstává státní rozpočet připomínající prokopnutý cedník a nedořešená penzijní reforma, kterou bez nepopulárních opatření zkrátka realizovat nepůjde. Na inflačním poli by mělo již brzy dojít ke znatelnému zklidnění. Výraznou vzpruhou prakticky ve všech oblastech by pochopitelně bylo ukončení rusko-ukrajinského konfliktu, což se však současnou optikou zdá být v nedohlednu.
Autor: Josef Navrátil, zdroj: eDO Finance