DIP – (r)evoluce v investování na penzi?

O tom, že stávající důchodový systém je v současné podobě neudržitelný, pochybuje už jen málokdo. Proto chce stát motivovat Čechy k individuálnímu zajištění na penzi. Ve srovnání s vyspělým světem jsou však stávající státem podporované produkty v ČR poměrně výrazně sešněrované nejrůznějšími omezeními a neposkytují takovou škálu možností, jakou by si někteří střadatelé přáli. Proto se tuzemští zákonodárci inspirovali v zahraničí a přichází s DIP, který se v mnoha ohledech podobá například Individual Retirement Account (IRA) ve Spojených státech.

Půjde tak o alternativu ke stávajícím produktům v rámci tzv. 3. důchodového pilíře. Oproti doplňkovému penzijnímu spoření či penzijnímu připojištění se DIP v mnoha ohledech liší. Nabídne výrazně flexibilnější investování do širší palety nástrojů s možností aktivního zapojení klienta při řízení portfolia. Nepůjde tak o produkt v pravém slova smyslu, ale o speciální oddělený investiční účet, který budou moci vést státem regulované finanční instituce jako banky, obchodníci s cennými papíry či investiční společnosti.

Do jakých nástrojů bude možné investovat?

V rámci DIP bude možné investovat především do regulovaných produktů, tedy do bankovních vkladů, veřejně obchodovaných akcií, dluhopisů, ETF, podílových fondů či zajišťovacích derivátů. Teoreticky si tak účastník bude moci složit portfolio výhradně z úročené hotovostní složky, vybrané akcie nebo dokonce z burzovně obchodovaného produktu (ETN) kopírujícího vývoj vybrané kryptoměny. Typicky však budou klienti využívat kombinaci celé řady investičních nástrojů.

Naopak nebude možné zařadit méně regulované a alternativní investice, jako například P2P půjčky, směnky, veřejně neobchodované korporátní dluhopisy, CFD nebo obecně cenné papíry využívající finanční páku. Tím by měla být zajištěna minimalizace nekalého jednání poskytovatelů DIP a obecně vyšší ochrana investorů odkládajících prostředky na stáří.

Daňové zvýhodnění

Hlavním motivem, proč se o DIP zajímat, jsou daňové úlevy. Stát sice nebude na Dlouhodobý investiční produkt poskytovat příspěvky k vkladu účastníka podobně jako u DPS nebo penzijního připojištění, nicméně bude možné využívat daňových úlev. Konkrétně půjde od základu daně odečíst roční sumu vkladů až do výše 48 000 Kč ročně, tedy teoretická úspora při 15% sazbě daně činí až 7 200 Kč.

Tento limit však bude společný s ostatními daňově zvýhodněnými produkty, jako je právě penzijní spoření a životní pojištění. Příjemným benefitem může být příspěvek od zaměstnavatele, který je až do výše 50 000 Kč ročně osvobozený od sociálního a zdravotního pojištění, podobně jako dnes u DPS či PP. I v tomto případě jde o maximální souhrnný limit, který je možno využít pro všechny produkty tohoto typu.

Předčasný výběr bude penalizován

Stejně jako u stávajících produktů penzijních společností, i v případě DIP budou investoři svázáni omezenou možností výběru prostředků, jde přeci o produkt určený k budování majetku na stáří. Konkrétně bude muset pro čerpání výhod daná smlouva trvat alespoň 10 let, přičemž výběr je možný nejdříve při dosažení věku 60 let. DIP je sice možné zrušit kdykoliv, nicméně při nesplnění uvedených podmínek bude nutné dodanit uplatněné daňové výhody a případné příspěvky zaměstnavatele za posledních 10 let. V průběhu trvání smlouvy bude samozřejmě možné přecházet mezi jednotlivými poskytovateli DIP, podobně jako dnes mezi penzijními společnostmi.

Co se zdanění týče, budou aplikovány stejné principy jako u běžného investování, včetně možnosti uplatnění osvobození při splnění hodnotového nebo časového testu. Může tak docházet k situacím, kdy účastník bude muset v daňovém přiznání uvádět a danit případné realizované zisky či inkasované dividendy v rámci DIP. To je určitou nevýhodou oproti fondovému řešení, kde ke změnám portfolia dochází na úrovni samotného fondu.

Konkurence penzijním společnostem

Jedním z důvodů spuštění DIP má být zvýšení konkurenčního prostředí na poli státem podporovaných produktů zajištění na penzi. Jednotlivé produkty doplňkového penzijního spoření či penzijního připojištění, za kterými stojí penzijní společnosti, jsou totiž velmi podobné a například poplatkově si nekonkurují prakticky vůbec, když zpravidla využívají maximální zákonem přípustné výše. Oproti tomu DIP by měl nabídnout levnější možnost investování a zároveň rozvířit rigidní nabídku tradičních penzijních produktů.

Aktuálně však neznáme konkrétní podmínky jednotlivých poskytovatelů DIP, kteří svou nabídku v současné době připravují. Lze však čekat, že speciální oddělený účet tohoto typu nabídne značná část významných společností pohybujících se na českém investičním trhu. Z pohledu náročnějších klientů je to bezpochyby krok správným směrem, bude vyhovovat zejména aktivnějším investorům či lidem, kteří si chtějí portfolio spravovat sami. Zároveň celá řada poskytovatelů nabídne modelová portfolia, pomocí kterých bude možné správu majetku v rámci DIP automatizovat a provádět bez aktivního zapojení klienta.

Zásadní výhoda „penzijka“

Pro střadatele využívající stávající produkty penzijních společností nutno zmínit, že převod prostředků investovaných tímto způsobem do DIP nebude možný. Jedinou cestou je smlouvy ukončit, což by však bylo spojeno se ztrátou doposud získaných státních podpor a daňových úlev. To však klienty zásadně trápit nemusí, stávající DPS a PP totiž má oproti DIP zásadní výhodu v podobě státních příspěvků k vkladům účastníků, které od poloviny příštího roku dokonce vzrostou, a to konkrétně na 20 % z ukládané částky, maximálně však 340 Kč při měsíčním vkladu 1700 Kč. Naopak na DIP se státní příspěvky nevztahují.

Na klasické „penzijko“ bude přitom podobně jako u DIP již od ledna možno získat vyšší daňovou úlevu, nově bude možné snížit základ daně až o 48 000 Kč ročně oproti dosavadním 24 000 Kč. Pokud tak klient bude chtít maximalizovat státní podporu a úlevy, vychází ideální měsíční úložka na 5 700 Kč. Při ročním vkladu 68 400 Kč tak získá (od poloviny příštího roku) státní podporu 4 080 Kč a slevu na dani 7 200 Kč, celkem tedy 11 280 Kč, což rozhodně není zanedbatelná částka.

Určitým negativem smluv u penzijních společností však mohou být vyšší náklady spojené s investováním, než tomu zřejmě bude u některých poskytovatelů DIP. Konkrétní podmínky však v současné době neznáme. Nabízí se tak možnost kombinace DIP a DPS. Na smlouvu doplňkového penzijního spoření může klient vkládat 1 700 Kč měsíčně pro získání státní podpory, zbývající prostředky společně s příspěvky zaměstnavatele může směřovat do DIP za účelem čerpání daňové úlevy.

Začnou Češi více investovat?

Dlouhodobý investiční produkt je bezesporu zajímavou alternativou ke stávajícím státem podporovaným produktům zajištění na stáří. Oproti doplňkovému penzijnímu spoření přináší možnost sestavení portfolia na míru dle potřeb individuálního investora. Zároveň by DIP mohl pomoci rozvířit stojaté vody penzijního spoření, když si penzijní společnosti konkurují spíše marketingem než produktovou nabídkou. Na druhou stranu bude DPS z pohledu státních podpor a úlev stále výhodnějším nástrojem, a to zejména díky příspěvkům k vkladům účastníků. To, zda DIP bude schopen změnit chování Čechů a přilákat větší množství lidí k odkládání prostředků na penzi, však ukáže až čas.